úterý 24. prosince 2013

Jak jsem se rozhodl užít si nestereo vánoce.

Nejsem Vánoční hater. Ani nechci kazit Vánoce ostatním. A vůbec to není o tom, že nemám s kým a kde být. Ale prostě rok co rok vidím kolem sebe neustále se opakující cirkus a tak jsem se rozhodl ho letos vynechat. A proč? Protože mám možnost svobodné volby a chci vědět co dělám a proč to dělám.

Nenazdobil jsem letos stromeček, stejně ho zase kocouři do Štěpána sestřelí. Nechal jsem ho i baňkami v krabici. Nebudu si s nikým na Štědrý den dávat dárky. Ne, že bych je nekoupil. Koupil, ale nestandardní. Každý z mých blízkých dostane kurz z naučmese, aby se mohl naučit něco co mu zůstane napořád. Nebudu večer koukat na pohádku, místo toho se projde s přítelkyní po městě. Nebudu mít ani bramborový salát a kapra. Mimochodem, toho jsem nejedl, speciálně, na štědrý den, ještě když jsem jedl maso, protože mi to přišlo jako genocida páchána na kapřím etniku. Dávám si právě čočku na kyselo, protože ji mám rád. Zkrátka nebudu dělat nic z toho co dělám každý rok.


A to protože se každý rok dokola opakují neustále ty samé situace kolem mně a chci prolomit kruh. Takže:

  1. Přejeme si šťastné a veselé svátky. Jen ty svátky? Jen ty tři dny? Copak rok nemá dalších 362 dní kdy můžeme být šťastní? Jako by jsme mohli nebo měli nařízeno být šťastni jen na vánoce. A ještě na sebe máme být hodní, když jsou ty vánoce. Tzn., že po zbytek roku se změníme ve zvířata, která si nedávají přednost ve dveřích, nepomáhají maminkám s kočárkem do tramvaje, babičkám s taškou do schodů atd. Často vidím před vánoci spoustu nervních lidí, kteří po sobě řvou. Řvou po prodavačkách v obchodech. řvou po lidech v MHD. Prostě řvou protože jsou unavení a vystresovaní z toho, že musí být na ten Štědrý den šťastní a veselí. Musí všechno stihnout, aby už konečně byli doma s rodinou a byli šťastní a veselí. Proto jsem se rozhodl, že nebudu přát štastné a veselé svátky, ale šťastný a veselý celý život a každý jeho jednotlivý den i okamžik. Máte na něj právo, jen si to tak musíte zařídit. Vaše štěstí nemá v rukou žádný osud nebo bůh, který se samovolně rozhoduje, kdo a kdy bude mít super den. Jste to jen vy a nikdo jiný. Začněme už dnes. ;)
  2. Kupujeme si spoustu dárků. Zadlužujeme se, trumfujeme se, kdo dráž. Běháme, lítáme jak blbí. A proč? Nevím. Nějaká zkomolené tradice, která nám přerostla přes hlavu a peněženku. K čemu jsou nám všechny ty iPody, iPhony, iPady, ajBoty, ajKnihy, ajDalší jiné kraviny, kterýma si dáváme najevo jak se máme rádi. Co zkusit místo hromady dárků, které jsou častěji jen výkupným, za černé svědomí, že tolik pracujeme, nejsme doma a nemáme na své rodiny a kamarády čas. A když už jsme doma a máme čas, tak tolik vystresovaní a unavení, že po jen řveme a nadáváme. Místo toho dnes u vánočního stromečku obejměte vaši ženu, přítelkyni, maminku, děti prostě všechny co s nimi jste a řekněte jim jak je máte rádi a jak si vážíte jejich podpory a lásky. A nedělejte to jen jednou v roce. Dělejme to třeba každý den.
  3. Úklid, vaření a pečení. Nemám nic proti úklidu, ale preferuji ho dělat pravidelně a ne jednou za rok. :) Vařit a péct různé dobroty je fajn, ale mám už roky pocit, že místo "Narodil se Kristus pán, radujme se..." se tam zpívá přežerme se. Předvánoční fronty v obchodech, kvůli třídenní žranici a přecpávání se. Asi se zeptám bezdomovců jak je to se stavy popelnic po vánocích a kdy jim začínají žně. Nejdříve se napečou hromady cukroví a pak slýcháme to "nejez to! Cukroví je až na svátky". Během svátků se zase ozývá "jezte to cukroví, zkazí se, příští rok se na vás vykašlu." A když už je napečeno, navařeno, uklizeno všichni jsou večer totálně vyčerpaní a během dne atmosféra, že stačí jen jiskra a už se to doma hádá a na štědrý den. Kdy na sebe přece máme být hodní. Vysrat se na úklid, pečení, vaření. Mnohem raději budu celý den s lidmi, které mám rád, hrát na kytaru koledy, zpívat a vykládat si, než večer rozbalit pár dárků, kouknout na pohádku, u které se dojí zbytky salátu od večeře a do hodiny všichni usnou vyčerpáním a stresem z příprav a stresu. Prostě buďme spolu a ne s našimi sporáky, troubami a vysavači.
Jediné co se tímto článkem snažím říct je, že jsem si udělal nestereo vánoce, abych si uvědomil proč je slavíme a co nám mají dát. Pro mě je to uvědomění si, že jsme lidé a ne stroje. Máme své chyby a emoce a často podle toho jednáme. Nemluvíme spolu ale, žijeme vedle sebe a není to dobou. Je to námi lidmi.

Proto vám přeji štastný a veselý každý den ve vašem životě. Aby jste dělali co milujete a byli s lidmi, které milujete po celý rok a nejen na vánoce. Dávejte jim najevo co k nim cítíte a jak je máte rádi, protože zítra už může být pozdě. A vykašlete se na zvyky a tradice, které děláte bez porozumění jejich základům a kořenům. Protože, když občas něco nebude ťipťop, ale budete se svými rodinami a přáteli, bude vám to úplně jedno a jim taky.

P.S.: Ježíš se stejně nenarodil v prosinci, ale v cca v březnu, takže je to velké šílenství úplně jedno.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poprvé na WebExpo - Den druhý

Dobré ráno WebExpo! Startující talk s kávou,  Kevinem  a komiksovou rozcvičkou. Jsem definitivně přesvědčen, že kreslení není moje, silná ...