pátek 27. října 2017

Ministerský předseda Estonska, Jüri Ratas napsal otevřený dopis Evropanům

Otevřený dopis Evropanům

Vážení Evropané! Dnes se mí kolegové a já setkáváme v Tallinu, abychom diskutovali o budoucnosti digitální Evropy. Domníváme se, že je to naléhavé - svět kolem nás se rychle mění a my musíme reagovat.

Musíme však lépe vysvětlit, proč jsou digitální otázky stejně důležité jako otázky ekonomiky, migrace nebo změn klimatu. Proto jsem si rozhodl, že vám dám pět důvodů, proč musíme jednat společně (ačkoli existuje mnoho dalších).
  1. Pro naše děti. Až 65 % pracovních míst, které budou naše děti vykonávat, ještě neexistuje. Jako rodič, to považuji za mrzuté. Být jednoduše digitálně přirozený není to jak vybavujeme mladé lidi - naše školy potřebují dát dětem správné dovednosti, aby si udržely zajímavé zaměstnání a vedly naplněné životy. Děti se musí naučit programovat a podnikat, stejně jako rozlišovat falešné zprávy od skutečné pravdy a trolly od lidí.
  2. Pro naši kvalitu života. Technologie dokáže udělat náš život mnohem pohodlnější. Už teď je mnohem jednodušší cestovat nebo zůstat v kontaktu s vaší rodinou nebo dokonce jen objednávat jídlo. Vlády v celé EU toto musí následovat a poskytovat své služby snadno online dostupné. Mohu vám z vlastní zkušenosti říci, že jakmile zašlete své daňové přiznání během tři minuty na zastávce tramvaje, nikdy se nebudete chtít vrátit k papírové formě a dopravní zácpě na cestě do daňového úřadu.
  3. Pro naši bezpečnost. Život v kyberprostoru - stejně jako život obecně - má rizika. A stejně jako v reálném životě není řešením zůstat doma v posteli, ale být chytrý, přijmout opatření a ujistit se, že existuje systém, který nás ochrání. Kyberporstor může být účinně zabezpečen, ale to znamená, že každý - lidé, společnosti, vlády a mezinárodní společenství - musí toto mít za prioritu.
  4. Pro naše blaho. Pět ze šesti nejvýznamnějších společností na světě jsou IT společnostmi - pravděpodobné jste použili jednu z nich, když jste vyhledávali informace a možná jste si koupili zboží od jiné z nich. Žádná z nich však není evropská. Velká část budoucího hospodářského růstu a pracovních míst bude vytvořena v digitálním sektoru nebo pomocí digitálních řešení. Pokud chceme, aby naše hospodářství - a tedy i my - fungovalo dobře, musíme být toho součástí.
  5. Za skvělou věc. Nevím jak vy, ale já myslím, že autonomní auta a virtuální realita jsou úžasné. Jistě, digitální transformace je vážná věc, ale někdy je také dobré myslet na zábavu. Být schopen těšit se z věcí, zkoumat je, hrát si s nimi a vytvářet je jsou základní součásti lidské existence. Technologie nám umožní dělat to novým a jiným způsobem: koneckonců psaní, malování, fotografování a filmování jsou také technologie.

Pokud čtete tento dopis, jste již součástí digitální transformace. Co myslíte? Co považujete za důležité právě nyní, když volíme mezi přijímáním nového a zachováním všeho toho, čeho si na Evropě vážíme? Jak vypadá Vaše digitální Evropa?

Twítněte váš názor @ratasjuri.
Digitálně váš,
Jüri Ratas
 Předseda vlády Estonska Estonské předsednictví Rady Evropské unie

Můj doslov k dopisu: Nevšiml jsem si, že by na dopis ministerského předsedy Estonska výrazně reagovala domácí média nebo politici a proto jsem dopis přeložil. Protože má angličtina, není perfektní, pro jistotu přikládám zdroj. Je smutné, že budoucnost světa se odehrává mimo Evropu a cokoli se děje v tomto směru v Evropě se odehrává mimo hranice ČR. V hodnocení DESI je ČR 22. z 28 států EU a Bohuslav Sobotka si to na na summitu EU v estonském Tallinnu, kde všichni státníci řešili návrhy na zavedení jednotného digitálního trhu EU a zlepšení kybernetické bezpečnosti ve všech členských státech, aspoň dle HN pochvaluje. Podle mě není zase tolik co chválit. Přílišná koncentrace na vlastní prospěch(kauzy dotací a tunelů), řešení toho co twítnul nějaký pejsáček a řešení excesů starého pána, který nenabízí vizi ani v nejmenším. Absence politiků a podnikatelů s vizí způsobila, že nám ujel vlak a teď bude pekelně těžké i udržet krok, nemluvě o tom jak bude těžké dohnat ty co jsou před námi. Téměř všechny. Budoucnost bude taková jakou si ji uděláme. Jen nevím proč jsme se “rozhodli” ji udělat na druhé koleji a digitálním a myšlenkovém pravěku.
Digitálně váš,

sobota 24. září 2016

Poprvé na WebExpo - Den druhý

Dobré ráno WebExpo!

Startující talk s kávou, Kevinem a komiksovou rozcvičkou. Jsem definitivně přesvědčen, že kreslení není moje, silná stránka, ale jeho slova, že "Komiks je trojský kůň pro přenos informací", mi pomáhá si uvědomit, proč miluji komiksy už od dětství. Lucerna je tišší, ale čekal bych, že pořadatelé přestěhují stánky do míst, kde jsou šatny. Místo toho se objevují dvoujazyčné cedule, "Prosíme nerušte během přednášek." Ok, ale viz můj tweet ze včera. Zrovna čtu report z prvního dne na Vzhůru Dolů od Martina Michálka a musím se vším souhlasit.

  • Není lehké při organizování akce vyhovět všem a je pekelně těžké zorganizovat konferenci velikosti Webexpo.
  • Velký sál je prostě místo pro přednášky nevhodné.
  • Ale lucerna je krásné místo pro jakoukoli akci.



Benjamin Kreyser  právě na datech rozbíjí všeobecný předpoklad, že na trhu je už dost instant messengeru. Graf ukazuje, že v Q1 2015 IM předběhly v užívanosti na mobilech, appky sociálních sítí. V různých IM stále více a více najdete možnost objednat letenky, koupit lístky na koncert a spoustu dalšího. Pak dává smysl, když pár dní zpět spustil Google své Allo a je tedy jen otázkou, kdy a jak zabije hangout. S jejich počtem uživatelů je v tom monetizační potenciál za miliardy. Jo a to víte, že multitasking snižuje vaše IQ více než kouření marihuany? Zavírám mac a jdu sledovat talk, abych se inteligenčně nedostal na úroveň slušných Čechů. Ještě by mi večer mohli začít vadit opálení turisti v centru Prahy.

Mark Pollard zcela ovládl publikum, se kterým excelentně pracoval. Spíš light talk, ale protože je čas oběda přijde mi toto "odlehčení", i když velmi zajímavé, vítané. Markuv workshop si užívám jako doušky českého piva, o kterém zrovna mluví.

Další je Dana Cohen Baron a její talk o design sprintu v Lucerna Cinema, kam pouští omezený počet účastníků, ale přispívá to lepšímu ovzduší a tím  zážitku z přednášek. Doufám, že i přednáška pomůže zpropagovat DS, který je prozatím v ČR ne tak moc známý. Samozřejmě je to jen jedna z mnoha designových metod, kterou může designer použít, ale rozhodne se hodí. Protože kolik design metod znáš, tolikrát jsi designérem. 

Michal Špaček je klasika, která nikdy nezklame a zároveň jedna z mála dev přednášek v mém programu. Vzhledem k tomu jak dlouho o bezpečnosti a heslech evengelizuje, je až s podivem jak se to stále kašle.

Tom Giannattasio spustil nádhernou vizuální show, kde ukázal jak lze řešit interakci a změnu zobrazení animacemi. Kdyby k tomu dodal ještě soundtrack na pozadí,  mohlo by to do kin jako blockbuster pro designéry. :D Takové designérské vizuální porno, ale fakt cool. 

A jde se networkovat, protože v Lucerna Great Hall začali balit stánky. Chjo. Aspoň je tu Petr, Dušan, Mirek ...

... a pak hned domů, do Podolí, do lékárny. Však vy víte kam. Díky moc za všechno a uvidíme se příští rok.

pátek 23. září 2016

Poprvé na WebExpo - Den první

Jsem na místě, jedna známá tvář za druhou. Jak taky jinak. Filmaři mají KVIFF, a my máme Webexpo. Lehce bloudím Lucernou a mám dojem, že stavitel měl silně vyvinutý krtčí gen. Kolik pater má tahle nora ví asi jen bůh a ministr tunelářů. Docela mě šokovalo dění v Lucerna Great Hall, protože během přednášky Peter Moreville mě vyděsil hluk spláchující se toalety. Už jsem chtěl zakrýt maca vlastním tělěm, ale po chvíli paniky jsem zjistil, že je to jen kávovar z jednoho stánku ve druhém patře. Trochu fail a snad i jediný. Nechci psát hate post. Je čas na první kafe.

Našel jsem kafe, vodu, spoustu kamarádů, co jsem neviděl od poslední konference a nakonec i Lucerna Cinema Hall a v něm Jan Kvasnička. Totálně plno, ale boží. Určitě obětujte ten čas a koukněte na video, pokud jste nestihli přednášku. Abych vás navnadil, všichni plnou hubu toho co je responsive design, ale všichni jsme to načetli v článcích na zahraničních webech a skoro vůbec to nepochopil. Testovat, testovat, testovat a držet se vašich dat než návodů z webu.

Jo a před přednáškou jsem si vyslechl rozhovor proč se tady přednáší v angličtině, když je asi jen 10% účastníků ze zahraničí? Na to mám jen jednu odpověď. ČR není pupek světa a rozhodně se kolem nás netočí světové dění. Jo, naše czengliština zní někdy směšně, ale tím, že budeme světoví jen od pytliku dolů, jak bylo řečeno ve Slunce, seno, erotika, rozhodně díru do světa neuděláme.

A jsem zpět v Large Hall na Martin Charlier a jdu se soustředit, protože je to v AJ. Dojem z přednášky kazí, že v hlavním sále je hluk z pater a všude okolo kecajících hostů. Před Martinovou přednáškou jsem měl pocit, že prototypuji hodně, ale video s prototypem kuchyňského robota z papírových krabic mě přesvědčilo o opaku.

Mark Boulton, řeší hluk v sále hromadným dirigováním sborového "Pšššššt!!!" Ale moc platné to není. I WebExpo na twitteru žádá o klid v hlavním sále, ale po tom co do hlavního sálu dali stánky partnerů i fotbálek, je žádost o klid, stejný headbang, jako dát vojákům granáty a divit se, že jsou hluční. Z přednášky jsem téměř nic neměl, přesouvám se dál. :(

V Cinema Hall jsem našel, klid, přítmí, klimatizaci a prodlužovačku. Neplánovaně jsem vyslechl přednášku od IBM. Jsem přesvědčen, že IBM dělá skvělé věci s velkými daty, AI a dalšími cool cokoli, ale když je začátek i konec talku "We are hiring", přednáška by měla mít více šťávy. Tohle působilo jako scéna Piráti ze Sillicon Valley, kdy Jobs(Noah Wyle) zdeptá uchazeče o práci dotazem, jestli je panic. :( Martine neberte to prosím osobně, lepší příměr jsem nenašel. Jde se na BitCoiny.

Wau, tohle byla totálně nejlepší přednáška jakou jsem za hodně dlouhý čas zažil. Hacking bankomatu na Bitcoiny s pomocí nálepek za pár korun a fixky je hodně velká guerilla, ale nakonec vedla ke kontaktu s majitelem, který najal designéra a ten začal pracovat na zlepšení systému. Poselství? Nestačí tweetnout UXFail, ale lepší je něco s tím udělat. Kolem nás je spousta UXfailů, ale neřešíme je nebo si myslíme, že jsme my blbí,když to nechápeme. Po téhle přestávce jsem poprvé využil Speakers Corner. Místo pro pokládání otázek na přednášce, jdete do předsálí a tam se můžete speakera ptát cca 15 minut.

Zase Cinema Hall, kde je docela horko, ale po klimě v Lucerna Music Hall je to příjemná změna a hned na prvním slidu slovo "SEX" a na dalším, že "Zkušenost je pocit, který vzniká během procesu." Jdu se ponořit do přednášky Nik Page, přece jen si tu angličtinu víc vychutnám, když kolem nikdo nehaleké.

Teď se podělaly slide a Pavlína Louženská zachraňovala situaci odvykládáním své life story o hledání chlapa ajťáka, které vedlo k pivotu zaměstnat se v IT. Tak jo dneska toho už bylo dost a obracím k domovu dopsat článek. Doufám, že do zítra přemístí stánky do předsálí k šatnám, jinak bych se nedivil, kdyby někdo ze speakerů odmítl vystoupit.



Poprvé na WebExpo

Před 6 lety měla zásadní význam pro mé další profesní a následně i osobní směrování přednáška Bourání klišé od Adama Gebriana. Tehdy ještě v ČR veřejnosti ne tak známého architekta, který na scénu vyrazil s rebelskými myšlenkami, ale jak čas ukázal vyrebeloval si ocenění architekt roku.

To co tenkrát na WebExpu prezentoval mě donutilo jinak přemýšlet o mé práci a hlavně přístupu k ní. Hlavně, když říkal, že se ke všem projektům dostal pozdě, protože už byla učiněná všechna rozhodnutí. Bylo určeno jak to bude vypadat, kde to bude stát a kolik to bude stát. Jedinou možností jak toto změnit bylo přestat být architektem a přesunout se do jiné pozice. V mém případě to bylo se přesunout z pozice půl programátora a půl projekového manažera čistě do pozice PM, ale ani tam jsem se nezastavil a nakonec to vykrystalizovalo do pozice Profesionální Jedi Knight a mého kurzu na Naučmese.

A když mě tak to dokázala namotivovat přednáška, kterou jsem viděl jen ze záznamu, zajímalo mě jak by mě ovlivnilo WebExpo, kdybych se ho účastnil osobně. Ale okolnosti tomu nepřáli, protože jsem každý další ročník onemocněl nebo mě pracovní povinnosti poslaly na druhý konec republiky. Myslím, že jsem jediný člověk pracující v IT v rámci ČR, který nikdy nenavštívil WebExpo. Ale dneska se to změní, právě dopíjím kafe, balím věci a vyrážím do Lucerny. Těším se a své dojmy budu každý házet sem na blog.

Samozřejmě malá výzva na konec. S kým se na WebExpu potkám?

neděle 27. března 2016

Celkově nekorektní glosa

Vlastně mi ani nevadí návštěva Čínského prezidenta, stejně jako mi nevadila návštěva prezidenta Obamy. Prezident z východu nebo prezident ze západu zase tolik rozdílu v tom není. Čína je známa svým vztahem k potlačování lidských práv, pokud slovo potlačování lze vůbec užit v tomto smyslu. (Tibet, FalunGong atd.) USA co se občanských svobod taky nemají čistý štít. Guantanamo nebo OSN neschválená invaze do Iráku. Ano svět není dokonalé místo na východe, západě, severu ani jihu. Někde je to lepší a někde horší, ale problémy jsou všude. Místo kde by všem lítali pečení holubi do huby 3x denně není. Makat se musí všude a ještě nějakou dobu bude.

I když se nám tu Luftjaarda Tvrdík, snaží vytvořit staroslovanskou legendu o velkém žlutém muži z východu, který přijde na pomoc Českému národu až bude trpět pod krutovládou tyranů (To by vysvětlilo Klause, Zemana, Grosse, Paroubka, Topolánka, Babiše a zase Zemana i ty komunisty a možná i nacisty), ale není tomu tak. Nikdo jiný naše problémy spásným zázrakem nevyřeší. Nezbohatneme tím, že sem přijde bohatý šejk, císař a prostě to tady dá pořádku. Jestli něco může nastartovat ekonomiku a růst díky návštěvě cizí hlavy státu tak jedině to, když mu prodáme to v čem jsme nejlepší. Nejsme tady zaostalí, debilní ani neschopní, ale přesně naopak. Umíme toho spoustu a umíme v tom být světová špička. Ekonomiku nespasí brázda plná vody přes celou republiku, kterou vykope Čínská matka, kontrolovaná Čínskou rozvědkou, ani nějaké EET.

Možná, že v hlavě Tvrdíka a Zemana se obchod dělá tak, že stáhnete kalhoty a vystrčíte zadek, ale reálně se dělá obchod tak, že vstoupíte do obchodního vztahu s protější stranou a prodáte ji to co máte, ona nemá a obráceně. A rozhodně nemám pocit, že nám chybí rýže nebo další montovna aut. Vím, že nám chybí páteř, rovná páteř a charakter, názor a schopnost s ním jít ven.

A k Andrejovu Hnízdu? Když jde někdo po politiky s tím, že je nekuřák a všichni kuřáci musí být potrestáni, protože je to nezdravé a drahé, ale pak je chycen jak kouří doutník za 50 mio a vysvětlí to ve stylu. Kouřil jsem, ale nešlukoval, tak je to vlastně jen bezcharakterní zatípnutý vajgl.

A je tu konec. Chleba nezlevnil, problémy se nevyřešili, ale přestal jsem se vnitřně užírat z toho co se kolem děje. Jdu zase makat a brzy čekám napíchnutý telefon rozvědkou(čínskou) a několik kontrol z finančáku. Mějte se.

neděle 6. března 2016

Palestra Kbelská 10 - Hekaři všech zemí, polibte mi freečka.

Palestra Kbelská 10 je příjemný otvírák sezóny, kde si otestujete formu a zjistíte jak se projevila zimní příprava v naběhaných objemech do formy. Já jsem letos vyrazil bez ambicí na osobák, ale s cílem zjistit za kolik uběhnu desítku s naraženým kolenem a zas... bacilem v těle. Jako ideál jsem viděl čas pod 45 minut, když to půjde dobře, protože letos se mě mrcha bacil drží pořád a ještě má drzost se vracet. V zimě 2xATB a problémy s kolenem mi docela bránily rozjet přípravy tak jak jsem zvyklý a hlavně jsem se nechtěl protrápit do cíle. 10 km není zase tak dlouhý závod, aby na něm člověk vytuhnul po prvním km a zbytek došel krokem.

Měl jsem obavy ze změny trati, vzhledem k dlouhodobé rekonstrukci ulice "K cihelně“ v Satalicích, ale jinak byly změny k lepšímu. Přesun zázemí do nedaleké základní školy ze Sokolovny byl rozhodně plus i přes fronty u výdeje chipů. Na pořadatelích bylo vidět, že makají jak fretky a protože jsou to studenti VOŠ, kteří mají organizaci závodu jako součást praxe, bylo vše super. Fronta u výdeje chipů byla, to ano, ale ještě nikdy jsem neviděl tak rychle vydávat chipy i čísla. NJN, když napíšete do emailu s informacemi běžcům, doražte včas, čísla se vydávají do 10:30! Je to jako byste napsali přijeďte kdykoli, není kam spěchat. 

Takže rozklusat, běžeckou ABC a šup do koridoru. Startovní koridor byl na hranici kapacity a najednou prásk a běží se. Koukám na Garminy a vidím tempo 3:55 min./km. Hele prr, tohle nemůžeš ustát dlouho, ale všiml jsem si Jany a chvíli jsem rozhovor s ní využil jako přirozený zpomalovač, ale její tempo bylo na mě zase moc pomalé, a po chvíli jsem ji opustil. Doběhl jsem, ale dámu lehce po čtyřicítce, která v davu běžců vyčnívala svým hlasovým projevem při výdechu. Myslím, že z tohohle důvodu někdo běhá se sluchátky. Co výdech to hlasité heknutí.

Ono mezi běžci, je několik podskupin a tihle hekavci, jsou jedna z nich. Rozhodně nejezdí na běžecké závody, ale na hekatony a výkonost si poměřují dle času a vydaných decibelů. V tuhle chvíli jsem ještě nevěděl, že letos to bude přímo symfonie hekařů. Z oné dámy jsem měl první 3 km pocit, že běží s Venušinými kuličkami, protože každý její výdech zněl jako kdyby ji zrovna přicházel orgasmus. Ale první 3 jsou na zahřátí, že? Ztratil jsem ji z doslechu a zachytil až zase někdy na 7 km. Tady už zněla, že nemá Venušiny kuličky, ale Venušiny ježky. Kbelům, Satalicím a přilehlém okolí bylo jasné, že její oblíbená kniha je padesát odstínů hekoběhu. Začalo mě zajímat jak se bude situace vyvíjet a zaujal jsem pozorovací vzdálenost. Na 8 km se k ní do duetu připojil gentleman kolem padesátky a rozjeli hekací koncert dvoutaktně. Akorát už to znělo, jako záchvat kašle kdy ne a ne vykašlat bordel co vám sedí na pajšlu. :D Chvílemi se k nim přidával někdo třetí v davu, ale dlouho to nevydržel. Zase jsem se trochu vzdálil kvůli zvýšené hlasitosti a začal jsem litovat, Ty co neměli energii přidat a přesunout se zpod orchestřiště na balkónky. :D

Už jsme za 9 km a je na čase zkontrolovat hekaře. Gentleman zůstal hodně pozadu, protože ho neslyším, ale dáma, se rozhodla to táhnout za oba a dává najevo i velmi vzdálenému Václaváku zač je toho hek. Každý její výdech zní jako exploze a možná bude i její poslední. Už jsem na to neměl náladu a ze závěrečného kopce jsem to pustil. Ve zprávách jsem nezaregistroval, že by někdo umřel během nebo těsně po závodu, takže asi přežila. V cíli jsme si dali ještě s Michalem Šrajem, ředitelem štestí v Avastu. Gratulace k osobáku Michale a je to za námi. Vlezl jsem se pod 45:00, plán dodržen. Přesněji 44:53. Nic moc, na mé normální výkony, ale s rýmou a naraženým kolenem je výklus na 10 km pod 45 slušný čas. Ani jsem nezůstával na předání medailí a fičel jsem domů do postele se zastávkou v cukrárně na kafe než přijede bus. 

Teď tady v klidu přemítám proč se sakra někdo tak trápí a proheká celý závod? Osobák za každou cenu, nebo jim jen nedochází, že hekají na celé startovní pole a serou ostatní? 10 km se dá přežít, ale tohle poslouchat celý maraton jak mi vykládal kamarád, asi bych spáchal zločin vražda, smrt, rozřezání tenisek. Běhání vás má bavit, jako v podstatě cokoli čemu se věnujete. No nic. Běhu zdar a špunty do uší v kapse. Těším se na Palestru zase za rok a snad bude už opravená ulice "K Cihelně", protože tenhle závod má srdce na pravém místě. ;)

pondělí 14. září 2015

Co bych říkal dnešním studentům, kdybych byl učitel, abych je motivoval.

Už je to asi 15 let co jsem opustil školu a už tenkrát byl na studentech páchán zločin, kterému se říká biflování znalostí. Přitom z toho co a jak umíme použít, už nás nezkoušel nikdo. O tom jak umíme aplikovat co jsme se naučili, jde ale po zbytek života mnohem více než o to co. A škola byla z celkového pohledu na život jen jeho krátkou úsečkou. Ale dost stěžování, jdu k jádru. Když dnes mluvím se studenty v podstatě jakékoli školy nebo stupně, mají společný jmenovatel a to slabý tah na branku a ještě více jim chybí pochopení toho proč se mají učit toto a k čemu to budou v zaměstnání nebo životě potřebovat. Asi takto bych pracoval se svými studenty:

V hodinách češtiny bych místo diktátů a známkování jedna chyba o stupeň dolů říkal,  že jestli chcete mít práci, kdy dny trávíte na sociálních sítích, posedáváním po kavárnách a vkládáním fotek na instagram,  potřebujete umět skvěle gramatiku, sloh a originálně popsat jakoukoli situaci. Doslova, tak že i telefonní seznam, se bude číst jako kniha nominovaná na bestseller roku. Protože to je to co budete potřebovat, abyste takovou práci mohli získat a hlavně ji vykonávat.

Pokud chcete být podnikatel, zakládat úspěšné firmy a ve 30 letech mít dost peněz, že už vás nikdy nebude trápit jejich nedostatek, budete potřebovat široký přehled, který vám pomůže získat historie, zeměpis i společenské vědy. Bude se vám hodit i velká představivost a k tomu jsou skvělé hodiny umění a hudby. Během nich položíte základ schopnosti myslet dál než za nejbližší horizont.

Pokud chcete brát peníze za to, že se budete stavět pomocníky do domácnosti, létající nebo samo jezdící auta a roboty, které nerozeznáte od lidí, bude se vám hodit fyzika i matematika. Ale ne, naučit se vzoreček a pak spočítat příklad z tabule. Ale budete potřebovat schopnost logiky, analýzy a kritiky vlastního myšlení a postupu, nacházet vzorce ve vašem okolí a z nich extrahovat řešení.

Říkal bych jim, že ať budou dělat cokoli, znalosti, které získají ve škole bude minimum toho co potřebují k úspěchu, štěstí a spokojenosti. Vytrvalost, odolnost a sílu jít, když už ostatní nemůžou je něco co má mnohem větší váhu. Získat to můžou sportem a dlouhodobým pobytem v přírodě. Ne, však porážením ostatních a posmíváním se, že jsou slabší. Ale překonáním sama sebe a posunutím vlastních hranic. Úspěch je 90% potu, bolesti, zklamání a dřiny, až potom následuje světlo na konci tunelu a i k tomu je to pořád dlouhá cesta.

Říkal bych jim, že jejich život bude o spoustě rutinních činnosti, která není tak zábavná jako sbírání lajků za outfit na instagramu nebo bodů ve hře. Že budou opakovat jednu činnost, až jim poleze krkem a že bude trvat i roky než se to čím se budou živit, naučí tak dobře, aby to kdykoli automaticky zopakovali v případě potřeby. Protože pro to být úspěšný je důležité si uvědomit, že úspěch nepřichází sám od sebe ani nepadá z nebe jako sníh. Ale zakládá se na spoustě detailů, které teď ještě nechápu anebo neumí spojit do jednoho celku. Ale od toho jsem tam jako jejich učitel. A hlavně bych si přestal říkat učitel, a byl bych víc mentor a průvodce na cestě do  jejich dospělosti. Do světa, kde účty chodí na jejich jméno a do světa, kde se pod výsledky své práce budou podepisovat, protože na ni budou pyšní.

A v neposlední řadě bych je připravil na to, že nebudou vždy a ve všem nejchytřejší a nejlepší na světě. Že tady bude vždy x miliard lidé lepších, na něco chytřejších než oni. A tito lidé budou mluvit jiným jazykem a budou jiné barvy pleti nebo náboženství. I to že, být jiný je v pořádku. Angličtina je minimum, proto aby se s lidmi domluvili a mohli spolupracovat. A, že dokázat pochopit a akceptovat cizí názor a postoje, je důležité stejně jako prosazení vlastních názorů, ale ne za cenu urážení oponenta. Říkal bych jim, že různorodost je to co dělá lidstvo silným. A přesně Ti lidi, kteří jsou jiní, někdy chytřejší než oni, jsou Ti se, kterými mají pracovat, protože jen tak se dostanou k cíli dřív a snáz. A že cíl jejich studia není pracovat na hypotéku a dovolenou u moře, ale zajistit aby svět byl lepší místo k životu než je teď. Místo kde se např. neválčí, nebo neumírá hlady.

Ministerský předseda Estonska, Jüri Ratas napsal otevřený dopis Evropanům

Otevřený dopis Evropanům #eu2017ee #TallinnDigitalSummit Vážení Evropané! Dnes se mí kolegové a já setkáváme v Tallinu, abychom disk...